Recenze: Zapomenuté legendy

Autor recenze: Jindřich Martínek

„Ale jeden můj dobrý nepřítel mi odhalil pravdu. Vždy je na světě válka. Vždy je někdo ve válce.“

Uplynula už dlouhá pětadvacetina století od dopsání třetí části příběhu Iryna Reckema v němž zachránil svůj svět před mocichtivými bohyněmi. Cenou za tento obrat byl reálný zánik veškeré magie, stejně jako vymření všech (nebo téměř všech) magických bytostí obývajících Nakryl během války předcházející hrdinově střetu s „Magiemi“. Jaký příběh nám tedy autor ve svém světě, který se nyní blíží tomu našemu více než kdy dříve, připravil?

Dobrodružství je to vskutku, jak by Britové či Američané řekli, „eventful“: Autor dílo rozdělil do 13 kapitol a každá je naplněna putováním, útěky či bojem. Žezlo protagonistovo po otci zdědil Dwyr. Jedná se o velmi mladého hocha vyrůstající v izolaci pouze se svou matkou, naší starou známou Tysie. I navzdory svému mládí se Dwyr zaplete do skutečně nebezpečného sledu událostí, odvážně se však hrne dál.

Kromě něj se do příběhu zapojí i někteří hrdinové z minulých dílů, těšit se můžete například na Malvora a již zmíněnou Tysie. Jsou to velmi dobře zpracované postavy, u nichž lze vidět i určitý vývoj oproti předchozímu vyprávění. Nové vedlejší postavy jako Cestor nebo Tóminh a jeho manželka jsou také velmi dobře napsané charaktery, navzdory tomu že v příběhu mnoho prostoru pro vlastní iniciativu nemají.

Místy jsem pozoroval značnou nerovnost v délce kapitol. Ne všechny kapitoly musí být stejně dlouhé, u některých by však dle mého názoru bylo rozdělení k dobru věci.

Celkově jsem si čtení této knihy velmi užil a hodnotím ji osmi body z desíti – hlavně za velmi čtivě napsané dobrodružství a dobře zpracované postavy. Několik bodů jsem byl nucen ubrat z důvodu místy uspěchaného děje, logických nepřesností či kvůli tomu, že příběh vůbec nereflektuje hledisko Korvelíňanů – v dílech 2 a 3 série Ztracených legend jsme často viděli záležitosti i z jejich strany, to však tentokrát chybí, ač v příběhu sehrají také důležitou úlohu. To je podle mého největší promarněný aspekt tohoto příběhu. Dále musím podotknout že nepřítomnost magických tvorů a magie byla dost nezvyklá po třech dílech v nichž bylo tohoto všeho hodně. Uvidíme, jak se autor se světem popasuje v případných dalších knihách.